Román Lady Chatterley's Lover, 1928, Milenec lady Chatterleyové, vzbudil po
svém vydání senzaci a pobouření! Policejně byl zakázán a ještě v roce 1960 se
nakladatelství Penguin Books ocitlo na lavici obžalovaných, když knihu vydalo.
V proslulém soudním procesu, v němž na obranu Lawrencova románu vystoupila řada
věhlasných spisovatelů a literárních vědců, byl román shledán nevinným a zbaven
nařčení z pornografie. Je pravda, že autor líčí erotické scény s velkou
otevřeností. Nejsou však samoúčelné. Jde o společenský román o lidských
vztazích na přelomu dvou epoch, s důrazem na hluboký a pravdivý erotický vztah
mezi mužem a ženou, který má vliv na emancipaci člověka a společnosti. Toto
dílo v konečném důsledku autora nejvíce proslavilo a stalo se námětem řady
filmů a TV inscenací (1955 – film Francie, 1981 koprodukční film Velká
Británie, Francie, Německo, 1998 dvoudílný film ČT v režii Viktora Polesného,
2006 koprodukční film Belgie, Francie, 2015 britský TV film).
Vydavatelství AudioStory v roce 2021 slaví 30 let existence a jako druhý titul
ke svým kulatinám natočilo tento společenský román D.H. Lawrence v původním
překladu Františka Vrby.
DAVID HERBERT LAWRENCE (1885-1930)
Anglický romanopisec, povídkář, básník a dramatik. Narodil se poblíž
Nottinghamu, v hornickém kraji. Po studiích záhy pronikl do londýnských
literárních kruhů, kde se stýkal např. s filozofem B. Russellem a členy
Bloomsbury Group (V. Woolfová aj.). Těsně před 1. světovou válkou se oženil s
Friedou Weekleyovou, původem německou aristokratkou, a r. 1919 odjel z Anglie.
Pobýval v Itálii a na Sicílii, přes Ceylon odjel do Austrálie, odtamtud přes
Nový Zéland do Mexika.
První Lawrencův umělecký úspěch zaznamenal román Sons and Lovers, 1913, Synové
a milenci, autobiografické dílo, pozoruhodné autentičností, s níž zachycuje
prostředí hornické komunity. Na generační román The Rainbow, 1925, Duha,
navazuje román Women in Love, 1932, Ženy milující, apokalyptická vize a
hlubinná analýza lidských vztahů. Poté následoval kontroverzní román Milenec
lady Chatterleyové, který autora proslavil.
Scénář zvukové adaptace Audiostory: Jindřiška Nováková Režie: Daniel Tůma Záznam zvuku: Jiří Suchánek Střih, mixáž a mastering: Ing. Tomáš Gsöllhofer Hudba: Karpof Brothers, na violoncello doprovázel Jan Relich Producentka: PhDr. Jindřiška Nováková Natočeno ve zvukovém studiu DAMU v Praze Grafický design: Vladimír Verner 2020 Titulní obrázek: Děvče, Josef Čapek © 1914 Překlad: František Vrba – DILIA - dědicové, © 2020 Vydalo AudioStory s.r.o. ℗ © 2021 Celková stopáž : 9 hodin, 55 minut, 1 CD ve formátu MP3
AudioStory © 1991-2018
Partneři: Nakladatelství Argo | Nakladatelství Vyšehrad | Nakladatelství Portál | Deník KnihyStránky: Miroslav Hařovský